Památky

Můžete vše
KOSTEL SV. ROKA (16. STOL.)

KOSTEL SV. ROKA (16. STOL.)

Kostel stejnojmenného bratrstva. Pro oltář s erbem knížat Kačićů namaloval Francesco Negri oltářní pallium „Bohorodička s dítětem, sv. Rokem a Sebastianem“. Sv. Roko a Sebastian jsou ochránci před morem, který několikrát ohrožoval město.

MONUMENTÁLNÍ PĚTISTRANNÁ BAŠTA (1659)

MONUMENTÁLNÍ PĚTISTRANNÁ BAŠTA (1659)

Monumentální pětiboká bašta - barokní baluard na jihovýchodě města, byla postavena během Kandské války (1645-1669) mezi Benátskou republikou a Osmanskou říší a za vlády generálního providora Antonia Bernarda. Zahrnovala věž Turjun (Torre di terraferma) a „Zahradní bránu“, která vedla do polí a zahrad na písečném poloostrově Punta. Strategicky bránil útočníkům v přístupu na širokou jižní frontu podél příkopu (dnešní Fošal). Stavba si vyžádala velké množství kamene, suti a zeminy, takže město bylo vyčištěno od ruin a opuštěných domů.

Byl zbořen v roce 1862, stejně jako zbývající hradby, při rozšiřování města a výstavbě nových komunikací.

VÝCHODNÍ MĚSTSKÁ BRÁNA (16. STOL.)

VÝCHODNÍ MĚSTSKÁ BRÁNA (16. STOL.)

Pevninská brána (Porta terraferma) patří k dobře zachovalým východním hradbám. Od ní k Západní bráně na řece vede hlavní městská ulice. Nápis nad branou (1682) svědčí o jejich výstavbě během benátské správy.

PJACA (15/16. STOL.)

PJACA (15/16. STOL.)

Hlavní městská ulice, vede od Východní pevninské brány do velké Západní brány („brána od řeky“). Její společenskou úlohu od poloviny 20. století přebírá Fošal – moderní městská promenáda a silnice.

FOŠAL (2. POL. 19. STOL.)

FOŠAL (2. POL. 19. STOL.)

Moderní městská promenáda a silnice postavená na místě obranného vodního příkopu (ital. fossa) a stržených jižních městských hradeb. Svědčí o rozšíření města následkem industrializace a modernizace dopravních tepen.

DŮM FESTIVALU DALMATSKÝCH KLAPA OMIŠ (16. STOL.)

DŮM FESTIVALU DALMATSKÝCH KLAPA OMIŠ (16. STOL.)

Jednopatrový dům s později dostavěným renesančním ionoforem s erbem rodiny Tomadelli. Kvůli kříži v erbu je tento dům v lidovém podání zván i „Biskupské dvory“. Na nadpraží před vchodem se nachází erb rodiny Caralipeo-Despotović (16. stol.)