Vítejte v na Visit Omiš

Hrdá historie

Hrdá historie

Pokud vaše ideální dovolená zahrnuje i dózu adrenalinu, pak s příjezdem do Omiše definitivně neuděláte chybu. Téměř neexistuje aktivita na moNeexistuje mnoho měst na světě, která svou historii počítají v tisících let, ale Omiš je jedno z nich!

Již od dob antiky, před více než 2000 lety, bylo ústí Cetiny trvale obydleno a historikové považují za předchůdce dnešní Omiše malou obec Oneum, která se nacházela na úpatí velké hory severně od města – Omišské Dinary.

Postupem doby si začali místní obyvatelé své domy stavět čím dál blíže moři a měli k tomu velmi dobrý důvod. Původní obyvatelé Omiše byli totiž – piráti!

Celé 12. a 13. století byli omišští piráti vládci moře od Splitu do Dubrovníku a všechny lodě, které proplouvaly kolem tohoto malého města na ústí Cetiny, musely platit daň za volné proplutí nebo riskovat boj s nemilosrdnými piráty, z kterého jen málokteří odešli jako vítězové.

Obyvatelé Omiše tak pod vládou známých knížat Kačićů, téměř po dvě století vládli velké části Jadranu a útočili na obchodní lodě bohatých měst jako je Split, Kotor, Dubrovník a Benátky a dokonce i na papežské galije, které Jadranem pluly až do daleké Palestiny.

Časem se piráti stali tak mocnými, že v r. 1221. papež Honorius III. proti Omišanům vedl křižáckou válku, kterou prohrál, ovšem ani ne o 60 let později vedli Benátčané – také na příkaz papeže – proti pirátům z Cetiny druhou křižáckou válku, tentokrát s větším úspěchem.

Byla to jedna z mála omišských proher v námořních bitvách, ale velmi bolestivá. Knížata Kačići krátce po prohrané bitvě s Benátčany utekli z města a jejich moc značně zeslábla. Přestože se i dále živili jako piráti, hledali obyvatelé Omiše zdroje příjmů čím dál častěji v zemědělství a rybolovu.

V patnáctém století obyvatelé Omiše i oficiálně uznali vládu Benátské republiky a v té době se město stalo i důležitým administrativním a vojenským centrem a bylo obezděno velkými hradbami.

Právě v době Benátské republiky získává Omiš charakteristické obrysy, které jsou k vidění i dnes. Vzhledem k tomu, že se město rozvíjelo uvnitř velkých hradeb, neměli stavitelé k dispozici prostor pro výstavbu širokých alejí a rozlehlých domů. Městské ulice byly velmi úzké a přetínaly je jen mnohá náměstí, na nichž se odehrával veřejný život v raném novověku.

Město se ovšem časem rozrostlo a stalo se příliš velkým a přelidněným na to, aby bylo ohraničeno velkými hradbami. Krátce po pádu Benátské republiky – na začátku 19. století – se Omišané rozhodli strhnout hradby a jako jednu z mála připomínek na kamenné monstrum, které je léta chránilo před nepřáteli, můžeme dnes vidět jen vrata na východní straně města a věž Turjun v ulici Fošal.

Po rozpadu Benátské republiky se Omiš na začátku 19. století dostává pod vládu Rakouska a poté se v r. 1807 spolu s celou Dalmácií stává součástí Napoleonovy Francie, aby se již v r. 1813 vrátila Rakousku, pod jehož nadvládou zůstává až do konce 1. světové války v r. 1918.

Poté je Omiš, stejně jako větší část Chorvatska, součástí dvou Jugoslávií a v r. 1991 svou turbulentní historii uzavírá a stává se součástí nezávislé a suverénní Republiky Chorvatsko.
erá se ve městě a jeho okolí nenabízí